Vzhledem k tomu, že jistí neználci právního řádu ČR šíří po kraji fámu o ručení členů občanských sdružení za potenciální závazky sdružení, v poslední době častá otázka zájemců o členství v našem sdružení je:

"Jak ručí členové sdružení za případné závazky sdružení ? "

Případně modifikace této otázky: "Slyšel jsem, že v případě, kdy se občanské sdružení zadluží, ručí za vzniklý dluh všichni členové celým svým majetkem. Je to pravda?"

Správnou odpověď asi všichni intuitivně tušíte, zní takto:

Členové Občanského sdružení UnArt žádným způsobem neručí za závazky sdružení. Naše stanovy žádné takovéto ustanovení neobsahují a členové nepodpisují ani žádnou jinou smlouvu, která by je k takovému ručení zavazovala.

Prosíme tedy autory této fámy, aby si prostudovali následující článek, který jim dává alespoň částečnou možnost neztratit tvář - např. výmluvou na lehkou dislexii.

Původ této fámy = jeden velký omyl: "Občanské sdružení" NENÍ "Sdružení fyzických osob" !!!

Abychom nepředbíhali, podívejme se nejdříve, kam v právním řádu ČR patří pojem "Občanské sdružení" a kam "Sdružení fyzických osob".

V právním řádu ČR je definováno několik typů právnických osob. V zásadě je můžeme rozdělit do 2 typů:

1. Neziskové organizace (tj. takové, které nebyly založeny za účelem tvorby zisku):
   • Státní - územně samosprávné celky (obce, kraje), jejich organizační složky a příspěvkové orgazniace,
   • Nestátní:
     
     • Občanská sdružení
     • Zájmová sdružení právnických osob
       
     • Nadace
     • Obecně prospěšná společnost
     • Církevní právnické osoby
2. Podnikatelské subjekty (tj. právnické osoby, založené pro podnikání. Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná za účelem tvorby zisku):
   • Společnost s ručením omezeným
   • Veřejná obchodní společnost
   • Komanditní společnost
   • Družstvo
   • Akciová společnost

Kromě výše uvedených podnikatelských subjektů ještě český právní řád definuje jednu speciální formu podnikání, která nemá právní subjektivitu (není právnickou osobou) - a tou je "Sdružení fyzických osob". Jak sám název napovídá, jedná se o sdružení osob fyzických, které již podnikají na základě živnostenského listu nebo zápisu do obchodního rejstříku. Sdružení fyzických osob je celkem neobvyklou formou podnikání - má totiž tolik nevýhod, že využitelnost této formy je pouze okrajová.

Proč tady je z hlediska tohoto článku Sdružení fyzických osob zajímavé?

1. Protože název této formy podnikání velmi připomíná Občanské sdružení. Přitom ale "Sdružení fyzických osob" a "Občanské sdružení" jsou 2 diametrálně odlišné pojmy! (viz srovnávací tabulka níže)
2. Protože podnikatel, který je členem "Sdružení fyzických osob", ručí za závazky takovéhoto sdružení celým svým majetkem. Důvodem je fakt, že Sdružení fyzických osob není právnickou osobou (nemá právní subjektivitu), nemůže mít na své jméno sjednány žádné závazky a nemůže vlastnit ani žádný majetek, kterým by mohlo za závazky ručit.

Záměna pojmů "Občanské sdružení" a "Sdružení fyzických osob" v ústech dezinformátora je jistě možná a snadná. Aby bylo jasné, jak ohromný rozdíl je mezi oběma pojmy, připravil jsem následující tabulku: